Rubriky
50, výročí

Vzpomínkový cyklus Dechového orchestru

„Vážení přátelé Dechového orchestru mladých ZUŠ Němčice nad Hanou, v těchto dnech vrcholí přípravy na Jarní koncert našeho orchestru, který proběhne ve Sportovní hale Suprovka v Němčicích nad Hanou dne xx.xx.xxxx….?!“.

V současném období nemístný žertík. Ale není tomu tak dávno, co jsme si nedovedli představit, že by to mohlo být jinak.

Náš orchestr si 35. výročí svého založení nepřipomněl tradičním výročním koncertem, a tak opět, jako v době adventní, sáhneme do školního  videoarchívu a nabídneme našim příznivcům napříč všemi generacemi možnost shlédnout historické videosnímky dokumentující 30 let koncertní činnosti orchestru.

Začneme historickým snímkem Mládí a hudba, který natočil pan Oldřich Žoch, a který dokumentuje nejenom začátky orchestru, ale i činnost školy v roce 1989. Zavzpomínejte na roky dávno minulé. Tak to prostě u nás bylo.

Ladislav Gazdag, ředitel školy 

Mládí a hudba (1989)

Koncertní zájezd Dechového orchestru mladých do Bingenu v SRN (1993)

Historický snímek z prvního koncertního zájezdu Dechového orchestru mladých ZUŠ Němčice nad Hanou do německého Bingenu. Koncertnímu zájezdu předcházelo účinkování barové kapely Proměny Františka Bosáka, které jsem byl členem, v bingenském klubu v roce 1992. Tam byly navázány osobní kontakty s pořadateli festivalu Winzerfest a pozvání na sebe nenechalo dlouho čekat. Pro členy orchestru to byl silný a jedinečný zážitek a pro místní obyvatele jsme byli bonbónkem z Východu. Užijte si zhlédnutí tohoto snímku a poznávejte v něm své blízké.

Křest CD dechového orchestru (1997)

Po úspěšném koncertním zájezdu do německého Bingenu v roce 1993 výrazně stouplo sebevědomí jak muzikantů, tak i vedení orchestru a potažmo i představitelů města Němčice nad Hanou. Není se čemu divit. To co bylo v našem regionu bráno jako samozřejmost, v Německu bylo u diváků přijímáno s velkým nadšením a respektem.  Určitě i tato skutečnost dala podnět k natočení prvního profilového CD.  Stalo se tak v roce 1997 a je nutné podotknout, že nahrávky se pořizovaly v novém nahrávacím studiu školy. Vydalo se celkem 300 magnetofonových kazet a 30 CD.  A tak si v klidu shlédněte videozáznam koncertu spojeného se křtem CD Dechového orchestru mladých ZUŠ Němčice nad Hanou z roku 1997.

Koncert k 15. výročí založení Dechového orchestru mladých (2000)

Rok 2000 byl pro Dechový orchestr mladých rokem výročním. Po patnácti letech své činnosti už orchestr dosahoval značné umělecké úrovně a měl za sebou celou řadu koncertů a koncertních zájezdů po státech Evropy. Koncert byl výjimečný i na tu dobu, skvěle zpracovanou dataprojekcí, masovým vystoupením žáků hrajících na zobcovou flétnu a současně byl zařazen do projektu „Pomozte dětem“. Na výročním koncertě přebíral pomyslnou dirigentskou taktovku pan učitel Jindřich Novák.

Rozhovor o Dechovém orchestru mladých a jeho historii (2020)

Moderuje: Ladislav Gadzag
Hosté: Karel Málek (zakládající dirigent) a Jindřich Novák (současný dirigent)

Popelka Nazaretská (2005)

Půvabné poetické dílo Václava Renče, které vzniklo v komunistickém kriminále v 50.tých letech, v sobě nezapře ducha českého baroka. Příběh
od stvoření po ukřižování je v křesťanském světě všeobecně znám, tady však stojí v popředí Maria – Matka, její srdce, duše, láska, bolest…

Možná i proto si tento námět vybrala Eva Štefková, tehdejší učitelka tanečního oboru, která chtěla tuto působivou poezii ztvárnit svými prostředky. Tím byla v první řadě její taneční skupina Rut, věnující se židovským tancům. Tvořivé prostředí na ZUŠ jí však nechtělo tak krásný námět nechat jen pro sebe – byl osloven tehdejší student Církevní Konzervatoře Jiří Sycha, který napsal hudbu o 12 obrazech podle scénáře Evy Štefkové v obsazení pro velký symfonický orchestr s využitím místních specifik – el. kytara, bicí, sopransax. Této nabídky se ujali všichni činní muzikanti na škole – žáci od 15 let (smyčce, část dechového orchestru) učitelé a hosté (harfa).

Stranou nezůstal i místní pěvecký sbor, posílen pěv. sborem Gymnázia Kroměříž (Šárka Motalová), který pak čítal 40 členů. 

Stranou nezůstal i místní pěvecký sbor, posílen pěv. sborem Gymnázia Kroměříž (Šárka Motalová), který pak čítal 40 členů.  Sóla zpívala místní zpěvačka Petra Konečná.  Některé obrazy na jevišti pak posílila i dítka dramatického oboru pod vedením své tehdejší učitelky Jany Turčanové, která byla asistentem režie.  

Vzniklo scénické oratorium, při kterém vystupovalo na 120 účinkujících. Režie, scénář a choreografii vytvořila Eva Štefková, scénu Lucie Labajová, kostýmy Jindřiška Novotná, hudbu Jiřího Sychy nacvičil a dirigoval Jindřich Novák. Celý tento projekt řídil a koordinoval ředitel místní ZUŠ pan Ladislav Gazdag.

Jindřich Novák

Koncert dechového orchestru v Němčicích (2004)

Záznam koncertu Dechového orchestru mladých, který proběhl v pátek 13. února 2004 v kině Oko v Němčicích nad Hanou.

Mezinárodní festival dechových orchestrů v Praze (2007)

Mezinárodní soutěž v Praze, každoročně vyhlašovaná společností OR – FEA s. r. o., se v r. 2007 stala pro náš DOM první velkou soutěží na mezinárodní scéně. Tehdy mladý orchestr jel sbírat spíše zkušenosti. O to větší bylo pro všechny překvapení, že porota ohodnotila jeho vystoupení zlatým pásmem a navíc udělila cenu za dirigentský výkon. Toto vystoupení etablovalo náš orchestr na republikovou úroveň, následovalo natáčení pro ČT,  festivaly a další soutěže v zahraničí, ze kterých vracel stejně tak se zlatým pásmem. I když akcí bylo mnoho, na toto vystoupení nikdo z účastníků jistě nezapomene – v čele se svým dirigentem, který takové napětí, které prožíval při vyhlašování výsledků, už nikdy nezažil.  

Jindřich Novák

Zájezdy: Francie, Denain (2006) + Švýcarsko, Schupfheim (2007)

Náš dechový orchestr byl od začátku nastaven tak, aby se hraním bavil – sebe i publikum, a pak v pohodové náladě a přátelské atmosféře sbíral zkušenosti a rostl do vyšší kvality. Ty zkušenosti se nabízely začátkem našeho tisíciletí, kdy jsme využívali možnosti cestovat doslova po celém kontinentu za výhodných podmínek, kde dopravu a ubytování hradil pořadatel a zval podobná tělesa na své festivaly. Nutno podotknout, že vždy byla podmínkou účast mažoretek. A protože my jsme navázali od r. 2005 velmi úspěšnou spolupráci s Pražskými mažoretkami, mohla začít několikaletá jízda Evropou, na kterou budou s odstupem času všichni velmi rádi vzpomínat.

Jedním z takových zájezdů byl v r. 2006 zájezd do francouzského Denain v Normandii. Tak jako jinde jsme předváděli secvičenou spolupráci s Pražskými mažoretkami, která profesně i společensky byla na takové úrovni, že splynula a utvořila jeden celek. To pak bylo živnou půdou pro neskutečnou pohodu v zázemí (autobus, ubytovací zařízení) jako i „na place“ při vystoupení. Samotný festival v Denain byl pestrý na zážitky, zajímavá různá hudební uskupení, ale pro nás přece jen náročný. Proto jsme si zájezdy do Francie zpestřovali – a to, že jsme si připlatili 1 den navíc a podívali se vždy na nějaká zajímavá místa. Tentokrát to byl klášter – bývalá gotická pevnost Mount Saint Michel. Poznat takové pohádkově kouzelné místo – byť na jeden den bylo pro všechny účastníky jednoznačně nezapomenutelným zážitkem.

Další ze zájezdů – tentokrát koncertní  – byl v r. 2007 do švýcarského Schupfheimu. Byl výjímečný tím, že byl na pozvání místního orchestru a tudíž bylo ubytování v rodinách. Není lepší cesty poznat místní lidi, zvyky, kulturu lépe než prostřednictvím jejich domovů. Všichni se nám věnovali dokonale, že nám ani příliž nevadilo počasí, které moc nepřálo. Po průvodu městem proběhl koncert našeho a domácího orchestru, který byl na výborné úrovni a po skončení byla zábava – takové společné muzicírování – nádherný večer. Vzpomínám si, že největším hitem se tam stal jednoznačně song Sladké mámení, který hrála naše malá kapela (desítka) a kdy nikdo nechtěl věřit, že je to naše skladba.  Loučení bylo srdečné s příslibem opačné návštěvy u nás – škoda že k tomu už nedošlo. Cestou ze Švýcarska jsme navštívili vodopády na Rýnu s projížďkou na lodi až k vodopádům, a taky květinový ostrov Mainau – krásná místa, na která se nedá zapomenout. Silným zážitkem byl ovšem taky noční přejezd přes hranice do Německa, kdy se nám bohužel ztratily na německé straně celnice nějaké peníze. Vyšetřování, které bylo bezvýsledné, nás tam zdrželo celou noc a tím nám zkomplikovalo další navazující program ve Stuttgartu, takže beze spaní jsme se nakonec vydali k domovu. A tady se opět projevila silná stránka našeho vzájemného společenství – všichni to vzali sportovně a na tu cestu (která neskutečně rychle uběhla) tak jak na celý tento zájezd, budou s odstupem všichni vzpomínat jako na jeden z nejlepších.

Jindřich Novák